Chudobín
- Jan Bohuslav Zoubek ze Zdětína
- Vilém Zoubek ze Zdětína
- Václav Gajovský z Gaje (v Polsku)
- Kateřina Buchlovická z Domamyslic
- Albrecht Bukůvka z Bukůvky
- Bernard Bukůvka z Bukůvky
- Adam Best z Vrchlesu
- Kateřina a Anna Zuzana z Vrchlesu
- Jan Baltazar Vetter hrabě z Lilie
- Anna Polyxena Skrbenská z Kobylího
- Vavřinec Jan rytíř Rudavský
- Ondřej Leopold Volšinský z Volčína
- Pavel Leopold Volšinský z Volčína
- Jan Volšínský z Volčína
- Sidonie Kateřina Scherfendorfová z Blinsdorfa
- AnnaKateřina Witte z Kochtitz
- Rudolf Kryštof baron Witten
- František Reinhold z Adlern - Witten
- Rudolf z Adlern - Witten
- Filip z Adlern - Witten
- Marie Anna Gilleis z Adlern - Witten
- František rytíř Tersch
- Antonín rytíř Tersch
- Emil rytíř Tersch
- Právovárečné měšťanstvo
- Albert Sommer
- Berta Sommerová
- Josef Hoffmann
- bratři Hoffmannové
Ovšem publikace Moravská vlastivěda z roku 1931 uvádí tyto údaje: 359 domů, 2113 obyvatel (čs. 37, židé 19). Školy: mateřská, obecná, měšťanská, zemědělská lidová (1920) a živnostenská pokračovací. Průmysl: továrna na hedvábné stuhy – Hallwachs Seidenfabrik (150 zaměstnanců), výroba hraček – Pernes Spielwagenfabrik, výroba umělých hnojiv – Fr. Gröglers Kunstdüngerfabrik, mlékárna, od roku 1911 pivovar a sladovna Kubelkas Brauerei und Dampfmolkerei (posílala výrobky i do Karlových Varů a Františkových Lázní), cihelna, štěrkovna, výroba cementového zboží, tírna lnu, 2 pily, 4 mlýny (větrný a 3 vodní). Dále je uváděna pošta (je zde i dnes), četnická stanice, městská nemocnice, zdravotní úřad, zvěrolékař, notář, 2 advokáti, 4 peněžní ústavy, 4 pojišťovací jednatelství, kino. Družstva: mlékařské, chovatelské, lnářské, elektrické, Konzum a 3 živnostenská společenství. Spolky: odborový textilní, zemědělský, dělnický, Kasino, hasičský, rybářský, tenisový (od. r. 1936), radioklub, učitelský, pěvecký, čtenářský a jiné náboženské a zájmové. Dějiny zdejšího kostela zasvěceného památce Povýšení sv. Kříže sahají jistě dále než do roku 1505, ze kterého pocházel jeho nejstarší zvon. Původní kostel byl pro zchátralost zbourán a v letech 1662 až 1666 byl vystavěn nový, rekonstruován byl po požáru r. 1817. Interiér kostela byl bohatý na řezbářské práce a dominovaly mu mohutné varhany, kostel byl až do roku 1914 pod patronátem olomouckého arcibiskupa. V současné době je kostel ve špatném stavu.