Pivovary Olomouce a okolí - historie a současnost

Hanácký akciový pivovar rolnický (1892-1945)

Devadesátá léta 19. století nebyla nejvhodnější pro zakládání pivovarů. Byla to však právě trvalá krize v zemědělství, jež nutila rolníky hledat cesty pro rentabilitu zemědělských závodů. (vznikaly především cukrovary,sladovny,mlékárny a pivovary).

Vedle úspěšného pěstování cukrovky se přecházelo ke zvýšenému pěstování  kvalitního ječmene a chmelu.

Dne 30.dubna 1892 se sešli čeští starostové okresu Olomouc-venkov a rozhodli , že český společný pivovar bude postaven v Olomouci. První poradní schůze zájemců se však konala až 15.září 1894. Byl ustaven přípravný výbor a započalo se s upisováním akcií. V čele výboru stáli olomoucký advokát JUDr. Julius Ambros, dále pak Karel Schubert a říšský poslanec Josef Vychodil z Topolan. Upisování akcií šlo velmi pomalu.

Po dlouhém jednání byly 6.října 1896 konečně schváleny ministerstvem vnitra ve Vídni stanovy a akciový kapitál stanoven na 300.000 zl. rozdělených na 1.500 akcií po 200 zl.

Mnoho potíží způsobilo i vybrání vhodného místa. Město v rukou německé menšiny se bránilo vybudování českého závodu z důvodu národních i konkurenčních. Kromě toho byla Olomouc pevností, kde každá stavba, pokud byla povolena, byla vázána reversem okamžitého zbourání v případě vojenské nutnosti. Po dlouhém jednání bylo rozhodnuto postavit pivovar v Holici u Olomouce. Byl tam dostatek vhodné vody a také blízkost dáhy, spojující město s Prahou, Brnem a Vídní..

Na stavbu byl vypsán konkurz již počátkem roku 1896. Akciový kapitál byl stanoven na hodnotu 300.000 zlatých.

Stavba pivovaru vyla zahájena 23. března 1896. Hrubá stavba byla hotova koncem června 1896. Za necelých 10 měsíců dne  11.ledna 1897 byla provedena kolaudace celé stavby i zařízení.

První várka byla uskutečněna ve středu 27.ledna 1897 po mši svaté. Krátce poté se konala ustavující valná hromada akciové společnosti a ta ukončila činnost přípravného výboru. Předsedou ustavené společnosti a jejího představenstva se stal holický starosta Tomáš Otáhal. Prvním sládkem nového pivovaru byl Antonín Janeček. Budova pivovaru byla v nezastavěném okolí impozantní a vybavením na svou dobu moderní. Hlavní budova byla situována uprostřed velkého dvora. Levý trakt obsahoval uměle chlazené sklepy, pravý trakt varnu, kotelnu a strojovnu, dále pak příjem sladu a silo na slad. Odděleně byla postavena administrativní budova. Zásobování vodou se dělo spodní vodou ze studny vykopané poblíž strojovny.

Kupovaný slad se dopravoval na půdu nad varnou a pak padal na šrotovník, odkud jako sladová tluč padal do vystírací kádě. Část stírky (rmutu) se spouštěla do rmutovacího kotle, kde se zvolna zahřívala do 75° C, pak se rmut vařil a čerpal zpět do vystírací kádě, což se opakovalo i se druhým rmutem, až měla celá stírka 75° C. Pak se nechala usadit a scezovala se usazeným mlátem. Tato tzv. sladina se vařila s chmelem v mladinkovém kotli na mladinku, která se filtraci čerpala na chladící stoky ve vzdušné chladírně. Po ochlazení na teplotu vzduchu se zchlazovala ve sprchovém chladiči až na 4° C, tj. na teplotu spilky. Ve spilce se plnila do kvasných kádí, kde se zakvasila pivními kvasnicemi z předchozího kvašení.

Kvasné kádě byly po 30 hl., zde nastalo po 2 dnech kvašení, pivo se pokrylo pěnou a po    8-12 dnech se mladé pivo spouštělo samospádem do ležáckých sudů v ležáckém sklepě.

Nejdůležitější částí pivovaru byla varna. Byla to vzdušná, světlá a dobře ventilovaná místnost. Zde se nacházela jednoduchá varní garnitura, skládající se z jedné pánve na vaření mladinky a z jedné kádě vystírací a scezovací. Topení bylo přímé-parní.

Rolnický akciový pivovar vycházel při své obchodní politice vstříc venkovskému obyvatelstvu, dále pak si vhodným výběrem svých pivních skladů, zřizovaných v blízkém i vzdálenějším okolí, zajišťoval potřebný odběr piva.

V prvním roce svého trvání uvařil pivovar 25.200 hl. piva, takže plánovaný výkon byl splněn. Na začátku 1901 byla započata stavba vlastní sladovny a na jeho konci byla stavba zkolaudována.

Z důvodu několika finanční krizí po roce 1902 se pivovar několikrát nacházel na pokraji úpadku. Jeho výstav klesnul o 27% než v minulých letech. Do první světové války se akcionáři museli spokojit s dividendami, které nedosahovaly ani obvyklé úrokové míry. Zle se vedlo pivovaru zejména v druhé polovině první světové války, kdy poklesl výstav z předválečného rekordního výstavu 47.000 hl. v roce 1902 a 45.902 hl. v roce 1909 na   4.650 hl. v roce 1917.

Článek o pivovaru z roku 1922:

"Kdo by neznal Hanácký pivovar v Olomouci? Každý návštěvník z Čech na Moravu a Slovensko a opačně každý návštěvník se Slovenska a Moravy do Čech, jedoucí dvojkolejnou tratí Přerov - Olomouc, jest příjemně překvapen před samými branami Velkého Olomouce nádherně vybudovaným pivovarem a sladovnou, jež postaveny jsou na nejživější přímo tepně komunikační celé republiky. Není to suchoparná fabrika, ale účelně a moderně, se vzornými výrobnami a znamenitými sklepy, uměle a dokonale chlazenými, vybudovaný akciový pivovar s rozsáhlou sladovnou, při jejichž stavbě pečlivě dbáno i architektonické úpravy, takže celý podnik i se svým okolím, parkem, rybníky a ostatními souměrně a účelně položenými závod. budovami tvoří překrásný celek. Hanácký akciový pivovar rolnický se sladovnou v Olomouci založen byl sdruženým úsilím rolnického venkova s městskou inteligencí olomuckou v roce 1896 jako podnik svépomocný. V tehdejších dobách byly to hlavně německé pivovary, které zaplavovaly svým výrobkem zámožné obce naší Hané, což pociťovali přirozeně naši národní a národohospodářští pracovníci jako veliké pokoření. Akciový kapitál společnosti obnáší 1,000.000 Kč. Válečnými poměry byl pivovar, jako každý jiný, ve výrobě své značně obmezen, přes to však po dvouleté volné soutěži pivovar již v kampani 1923–24 dosáhl předválečné výroby. „Hanácké pivo“ stalo se oblíbeným a hledaným a nalezlo velká nová odbytiště: Nové sklady v Novém Jičíně pro celé Kravařsko, ve Velkých Kunčicích nad Ostravicí pro Mor. Ostravsko a Těšínsko, v Kateřinkách pro Opavsko a Hlučínsko, mimo exposituru ve Slatině pro Bílovecko a moravské enklávy. Ostatní dříve stávající sklady v Dolanech, Kroměříži a Zábřehu v nejkratší době poválečné zreorganisovány a uvedeny do bezvadného chodu, takže může se směle říci, že Hanácký pivovar v Olomouci je mezi prvními pivovary na Moravě, který právě docílil, ba dokonce převýšil svou výrobu předválečnou. Okolnost ta svědčí nejlépe jak o výborné jakosti hanáckého piva, tak o finanční síle podniku.

V pobočném pivovaře v Dolanech, který zakoupen byl v roce 1903 od tehdejšího knížete Liechtensteina, zřízena byla mimo sklad piva výroba sodovek, limonád a likérů, kdežto výroba piva a sladu koncentrována byla do Hanáckého pivovaru v Olomouci. "

Po první světové válce začala výroba rovnoměrně stoupat. Avšak až v roce 1925 byl překročen rekordní předválečný výstav a bylo navařeno 48.776 hl. piva. Nejúspěšnější byl rok 1931, kdy bylo vystaveno 91.005 hl. V dalších letech hospodářské krize nastal pokles na 57.958 hl. v roce 1935.

V roce 1929 byla dána do provozu druhá varna a začátkem roku 1939 byla zprovozněna moderní stáčírna lahvového piva.

Na závod těžce dolehla druhá světová válka. Výroba byla stále snižována. V roce 1943 bylo vystaveno 58.631 hl. a pivovar směl vařit jen devět měsíců v roce. Nacisté se snažili dostat pivovar legálně do svých rukou. Pod nátlakem bylo na valné hromadě 28.srpna 1943 rozhodnuto a výměně 50% olomouckých akcií za 35% akcií pivovaru Litovelského. Provedení však nebylo uskutečněno, neboť mezitím byl provoz v holickém pivovaře dne 1.října 1943 zastaven pod záminkou nedostatku surovin. V závodě zůstaly jen sklad a stáčírna litovelského piva. Některé části zařízení byli demontovány a přemístěny do jiných pivovarů a zbývající prostory sloužily jako sklady pro německou armádu.

Hanácký akciový pivovar rolnický (1945-1972)

Z tvrdých bojů o město vyšel Olomoucký pivovar bez větších škod. Byl však v ubohém stavu. Velká část oken rozbitá, zařízení na výrobu umělého ledu silně poškozeno, ležácké sudy a kvasné kádě značně zdeformovány. Sladovna byla plná cihel,omítky,skla a smetí.

Do pivovaru se ihned vrátilo 90% tehdejšího osazenstva. Všichni začali pivovar obnovovat. Dovezlo se zpět demontované zařízení, ztracené se nahradilo a poškozené opravilo. Dne 23.července 1945 byla obnovena výroba a dne 9.září 1945 bylo vystaveno první pivo. Ještě do konce roku 1945 bylo vystaveno 32.268 hl. Je nutné podotknout, že po druhé světové válce se již mnoho konkurenčních pivovarů obnovení nedočkalo. Funkční zůstaly Těšetice, Přerov, Prostějov. V roce 1947 již bylo vystaveno 78.900 hl. piva.

V roce 1948 nastal mezník ve vývoji pivovaru-znárodnění a to přesně 1.března 1948. Závod byl začleněn do Hanáckých pivovarů n.p.ze sídlem v Přerově spolu s pivovary v Přerově, Kroměříži, Prostějově a Těšeticích. V roce 1949 přibyly ještě pivovary v Litovli a Hanušovicích.

V roce 1953 došlo k jejich rozdělení na tři národní podniky (Přerovské, Severomoravské a Olomoucké). V roce 1955 byly všechny pivovary opět sloučeny do Hanáckých pivovarů n.p. Přerov.  Dne 1.4.1958 byl pivovar Těšetice začleněn jako provoz Olomouce,byla zrušena stáčírna piva a zavedena výroba pouze jednoho druhu piva – světlé 10° (pivovar v Těšeticích byl následně 31.12.1970 zrušen). Po územní reorganizaci byly od 1.července 1960  všechny pivovary v kraji začleněny do Severomoravských pivovarů n.p. Přerov.

S rozvojem potravinářského průmyslu se rozvíjel i Olomoucký pivovar. Rekordního výstavu bylo dosaženo v roce 1970, kdy bylo vystaveno 239.931 hl. piva. Tomuto vývoji se přizpůsobovalo i technologické vybavení:

    1950  -  byly instalovány do ležáckého sklepa 3 hliníkové ležácké tanky a 12 ocelových maltovaných tanků

 1951  -  vybudována automatická stáčírna piva a myčka lahví

 1964  -  vybudován dvouválcový sušící blok na výrobu kvasnic

 1965  -  proběhla rekonstrukce chladícího zařízení a strojovny

 1966  -  proběhla rekonstrukce transformační stanice a celé závodní elektrické sítě

 1970  -  ležácké sklepy vybaveny 32 ks ocelovými tanky

 1972  -  první várka v nové moderní varně

Ocenění Holického pivovaru

Zprávy z tisku o jakosti piva z holického pivovaru již z roku 1897 oplývají chválou. Pivovar obesílal každoročně četné výstavy jak doma, tak i v zahraničí. Svědčí o tom řada vyznamenání. Jsou to např:

Zlatá medaile z jubilejní výstavy ve Vídni v roce 1888

Velká stříbrná medaile z výstavy poživatin a pohostinství v Berlíně z toku 1899

Velká zlatá medaile z výstavy Nieder-Oesterr ve Vídni z roku 1900

Zlatá medaile z výstavy Exposition internationale Palais Royal v Paříži z roku 1900

Neminul téměř ani jeden rok, aby pivovar nezískal nějaké vyznamenání. Například v roce 1956 se olomoucký pivovar umístil na celostátní soutěži jakosti piva třetí a v roce 1957 se umístil již první. Dále získával ve své době oblíbené tituly a uznání (např. Závod vzorné jakosti, Závod 25. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou apod.)

Hanácký pivovar v Olomouci (1972-2000)

Již na konci 80. let se olomoucký pivovar v Holici pomalu ocitá na scestí a už tehdy přišel na přetřes jeho další osud. Na moravské scéně se stále razantněji prosazoval nošovický pivovar Radegast a na místním pivním trhu bylo těsno. Pivovar byl po roce 1989 začleněn do Holdingu Moravskoslezské pivovary. Proto v jistém směru nadhodnocené, vzhledem k úvahám o uzavření pivovaru, byly nové investiční záměry. Vybudovala se stáčírna piva do sudů a lahví a v holickém pivovaru bylo nainstalováno i zařízení na stáčení piva do plechovek. To pak využívali všechny pivovary v holdingu.

Jeho černé pivo Granát bylo vyhlášené po celé Moravě a na nefiltrovaný kvasnicový ležák se do restaurace U Huberta v Olomouci scházely houfy lidí. Na jaře 1995 pivovar provedl testovací várku nového, na české poměry naprosto odlišného piva. Partner z USA, pivovarská společnost Heileman, dodal nowhow a výroba byla zahájena ještě v květnu 1995. Zmíněná várka byla vyrobena podle amerických receptur. Infuzní technologií vaření se snižuje obsah hořkých látek, přičemž pivo je lehčí a také nízkoenergetické. Šlo o dvanáctku Lone Star, velmi lehké pivo amerického stylu. Úmysl však nevyšel. V roce 1997 byl výstav piva 58.870 hl., ale to se již ekonomická situace změnila. V témže roce byl ukončen provoz sladovny. Výstav piva od té doby pouze klesal. Smutný rekord zaznamenal pivovar v roce 1998, kdy klesl o plných 50% na 30.789 hl. Holding Moravskoslezské pivovary to vysvětloval změnou strategie firmy. V Olomouci se vařila už jen speciální piva a nadále zůstali v sortimentu dvě olomoucké značky. Jednalo se o světlou desítku Holan (dle obyvatele Holice) a světlá dvanáctka Václav (dle posledního Přemyslovce, zavražděného v Olomouci). Občas se zde uvařil černý Granát. Toto pivo získalo několik ocenění. Tyto změny se projevily i na výstavu. V roce 1999 to bylo 14.589 hl. a v roce 2000 již jen 5.031 hl. Provoz vystupoval pod názvem Pivovar Litovel a.s.,provozovna Olomouc. Koncem léta 1999, přesněji 9.září 1999 byla uvařena poslední várka a v průběhu měsíce listopadu pak opustily výstavní rampu poslední sudy a lahve ryze olomouckého piva. Napodruhé se již pivovaru Litovel podařilo získat Olomoucký pivovar do svých rukou a uzavřít jej.

Sortiment piva před uzavřením

Olomoucký tmavý ležák Granát 11°

Olomoucký ležák 12°

Olomoucký světlý ležák Zlatý klas 11°

Hanácké pivo dia

Limpa

Nealkoholické pivo Limpa

Zlatý klas

Granát

Dark

Jubilejní ležák Poutník 12°

Lone Star

Holan Classic

Václav Prémium

    Sládkové Holického pivovaru:

   1896-1901    Antonín Janáček

   1901-1902    Jan Škoda

1902-1919  Václav Náprstek

1919-1929  František Miškovský

1929-1943  Karel Straka

1943-1956  Vilém Kopuletý

1956-          František Bambuch

1956-1958  Miroslav Lorenčík

1958-          František Bambuch

1958-1960  Bohumil Pískovský

1960-1961  František Bambuch

1960-1972  Leopold Ruml

Květen 2009

Květen 2009

Fotogalerii pivovaru naleznete zde: