Pivovar Skrbeň
V roce 1531 přešel majetek obce Skrbeň na Jana z Hřiště. Ten s poté začal nazývat Janem Skrbeňským z Hřiště. Ten měl čtyři syny – Jana, Petra, Jaroslava a Václava, z nichž Jaroslav dal v roce 1550 postavit ve Skrbeni pivovar. Ten se stal záhy předmětem sporu mezi skrbeňskou vrchností a královským městem Olomoucí, neboť tehdy platilo tzv. mílové právo, podle něhož nesměl nikdo v okruhu jedné míle od města vařit a šenkovat pivo.
Proto již v roce 1563 pohnal purkmistr a olomoucká rada Jana Skrbeňského a jeho bratry k zaplacení 1000 hřiven českých grošů za to, že v roce 1559 začal spolu se svými bratry ve Skrbeni pivo vařit a a do místních hospod prodávat a do ve vzdálenosti jedné míle od města Olomouc, čímž městu vznikla značná škoda. Olomoučtí radní se totiž domnívali, že skrbeňský pivovar stojí v okruhu oné stanovené jedné míle od města, proto došlo k přesnému přeměření. Stalo se tak 25.května 1565 v pondělí a měřilo se od vnitřní strany Litovelské brány podél cesty k pivovaru pomocí šňůry dlouhé 1100 loktů (1 pravá německá míle = 13 944 lokte). Měření prokázalo, že bratři skrbenští jsou v právu.
V roce 1574 byla celá skrbeňkská vrchnost prodána i s pivovarem Petru st. Pražmovi z Bílkova. V roce 1579 se Skrbeň s pivovarem stává majetkem purkmistra a rady města Olomouce. Z tohoto prodeje je znám i inventář pivovaru (měděné hrnce a kotle). V majetku města Olomouce Skrběň s pivovarem zůstává až do roku 1848.
K pivovaru patřil i rybník Nadýmač. Ten sloužil pouze pro jeho potřeby. V roce 1668 byla postavena v areálu dvora s pivovarem také palírna.
Na konci 17.století existovaly robotní protokoly, do nichž se zapisovalo, co mají dělat sedláci a co zahradníci. Sedláci jezdily do roboty potahem, zahradníci chodily pěšky. Z roku 1867 je zmínka o tom, že skrbenští sedláci dováželi dřevo z vlastních lesů pro potřeby pivovaru, rozváželi po okolí pivo atd. a skrbenští zahradníci pracovali na chmelnici, opravovali hráze rybníků atd.
Z let kolem roku 1800 je poznámka o tom, že ke svačině a přes den během práce se pilo pivo a patoky, tj. pivo z podruhé politého sladu. Je také doloženo, že v té době byl centrem dění ve Skrbeni panský Důr s pivovarem a sladovnou, jeho součástí byl i výčep a výsek masa. Pivovar a palírna byly odedávna pronajímány. Ne vždy bylo ovšem pivo, vyrobené ve skrbeňském pivovaru, dobré kvality. Například v letech 1830-1831 byl tehdejší nájemce Václav Schindler obviněn z toho, že vaří velmi špatné pivo. I když se hájil tím, že došlo k závadě na chladícím zařízení, vyšetřovací komise prokázala, že koupil za levnou cenu chmel špatné kvality a navíc v malém množství, čímž pivo zkyslo a stalo se nepoživatelným.
Obec byla dlouhou dobu od roku 1786 rozdělena na dvě farní území. Polovina na farnost do Nákla, polovina na farnost do Křelova. V roce 1778 se farnost opět sloučila pod jednu duchovní správu v Křelově a význam obce vzrostl. V obci přibývalo obyvatel, došlo k nové parcelaci dvora, začal narůstat počet domů a z toho prosperovalo místní zemědělství i pivovar.
Zaměstnanci pivovaru dostávali pivo deputátní, které často a pod obvyklou cenou prodávali.
Pivovar byl zrušen asi v roce 1880.
Foto ing.Miroslav Kavka 2003
