Tršice
Na Žabkovu žádost povýšil v roce 1526 král Ludvík ves Tršice na městečko a tím byl právně vyjádřen skutečný stav, kdy se někdejší vesnice, jež byla v minulosti samostatným statkem často rozděleným i mezi několik držitelů, postupně stávala centrem panství i administrativním i ekonomickým střediskem blízkého okolí. Na základě královského povýšení získala tršická obec právo šenkovat pivo, víno i pálenku, stavět pivovary.
První zmínka o pěstování chmele v Tršicích je z roku1506 a o pivovaru z roku 1561.
V roce 1568 prodal Nikodém z Bobolusk tršické panství olomouckému biskupovi Vilému z Prusinovic. Rozsah panství nebyl velký. Tvořily je zámek a městečko Tršice s kostelním podacím, dvůr, mlýn a pivovar, ves Otěhřiby a půl pusté vsi Zákřovsko. Po tomto prodeji byl sepsán majetek a při něm se zjistilo, že prodávající byl značně nenechavý. Například proti znění smlouvy zmizely z pivovaru sekery, klíny, pily a řada beček. Na odcházejícího majitele bylo poddanými sepsáno několik stížností. Jednou z nich bylo, že pivovar stojí na obecním pozemku. Zůstalo po něm také mnoho dluhů. Co se týká pivovarů, tak nezaplatil osmnáct várek piva a vyrobení štoku.
12.prosince 1673 byl sepsán komisionální zápis z prohlídky pivovaru a byla nařízena jeho častější kontrola. Majitelem byla olomoucká kapitula.
Za rebelie byl do základů zničen pivovar i sladovna. Oba podniky byly roku 1676 odnoveny velkým nákladem za hospodářského ředitele Ferdinanda Schröffla ze Schröffenheimu. Týdně se uvaří dvacet čtyřvědrových beček piva, jež se odesílá též do vesnic, příslušejících kapitule a vikářům.
V roce 1694 se stal nájemcem pivovaru úsovský žid Izák Wolf.
V letech 1699-1700 byl pořízen podrobný popis statku tršického. V něm se jako první zaměřili na pivovar. Při každé várce se uvaří 22 sudů, každý měsíc bývají obyčejně čtyři várky. Tršické pivo povinně odebírali vesnice tršického panství (Vacanovice, Radslavice, Pacetluky, Lipany, Daskabát, Sušice), dále pak vesnice patřící k privátním statkům olomoucké kapituly (Penčice, Čelechovice, Výkleky, Dub, Uherčice, Suchonice, Dluhonice, Nenakonice, Křenovice, Polkovice) a posléze vesnice, tvořící vikářské prebendy (Krčmaň, Doloplazy a Nelešovice). Při pivovaru byl činný bednář, který zhotovoval čtyři velikosti beček. Bednář musel být přítomen též při každé várce, aby poddaní a šenkýři neutrpěli žádnou škodu.
V roce 1775 obec Pacetluky směla šenkovat pivo jen z dodávek kapitulního pivovaru Tršice a měla povinnost toto pivo dovážet do Pacetluk.
Produkce tršického chmele pivovaru nestačila. Roku 1795 koupil tršický pivovar od Zářičského dragouna 190 měřic chmele po 54 krejcarech. Celkem zaplatil 170 zlatých a 10 krejcarů. Od listopadu 1808 bylo pro tršický pivovar zakoupeno 11 centů a 48 liber chmele po 85 a 70 zlatých, celkem za 816 zlatých a 30 krejcarů. V roce 1824 přikoupil pivovar od majorky Kolískové z Olomouce 6 centů a 60 liber chmele po 40 zlatých, celkem za 264 zlatých.
Další tragický požár v dějinách obce vypukl dne 19.července 1830. Nepozorností kuchařky vyšlehl plamen, podporovaný náhle se zvednuvším silným větrem a bylo zničeno 41 domů, kostel, fara, zámek, všechna hospodářská stavení u něj a pivovar.
V roce 1832 bylo do pivovaru přivezemo z Chlumu, z Polovic a z Velké Bystřice celkem 9 centů a 98 liber chmele po 48 zlatých a 98 zlatých, úhrnem za 484 zlatých a 27 krejcarů.
Do roku 1848 byli nuceni např. v Lipňanech poddaní kupovat jen pivo z pivovaru tršického.
Roku 1849 přestala vrchnost vést pivovar ve vlastní režii. Prvním nájemcem po roce 1848 byl poslední panský sládek p. Karas. Dalším nájemce byl pan Redlich.
V Tršicích se začaly rozšiřovat chmelnice a získávaly veliký věhlas. V roce 1862 koupil pivovar první sklizeň z nových chmelnic. Sládkem byl Karel Kubelka. Vyzkoušel chmel, uznal jej dobrým a doporučil jeho pěstování ve větší míře.
Pivovar ukončil výrobu před rokem 1884. V tomto roce byl pivovar přebudován na sladovnu. To provedli J. Zepek a spol. Majitelem podniku od počátku 20.století byl podnik Wolf a Neuman. Ti jej vlastnili až do první světové války. V tu dobu byla zastavena i výroba sladu.
